Get Adobe Flash player
Facebook
Počítadlo
TOPlist

Alpy na skůtru, aneb první motodovolená 2013

Autor: Tomáš Bouška

 

První velká dovolená.

Kapitoly článku

DEN 0-5
DEN 5-10
Detaily cestopisu
Kompletní galerie
Průpravy

Po úspěšně absolvované naší historicky první skůtrdovolené 2012, jsme v zimě téhož roku začali s Dom999 přemýšlet, co vyvedeme v létě 2013. Snem každého evropského motorkáře je, absolvovat Alpy a všechny jeho“ meky“, typu GG a Stelvio.

Jelikož to byla měla být naše první dovolená, tak jsme neměli potřebné vybavení a už vůbec ne ponětí o tom, co bude a nebude potřeba. Proto jsme brali vše. Já jsem musel koupit karimatku, spacák, polštářek a všechny potřebné věci k žítí ve stanu. Stanonož byl Dominik, který zavěsil na stroma kufry, také vezl stan a veledůležitý vařič.

Dom999 zradil a z Majesty 250 přesedlal na Dl 650 V-storm. Na mě zůstala stará dobrá X9 180 Amalfi.
Nějak jsme udělali čáru do mapy, která vedla přez GG, Stelvio, Furka Pass a Ženeva. Start byl 2.8.2013.

DEN 1: BRNO (TÁBOR)- STAYER 292KM (196)

Už od rána jsem počítali poslední minuty v práci a po odbytí konce šichty, jsme plní očekávaní sedli na stroje a vyrazili směr Rakousko. Naplánovali jsme sraz na 18:00 SEČ, já dojel včas, Dominik dle očekávání přijel až za dvě hodiny po termínu. Začínala už být tma, proto jsme se domluvili ,že ujedeme ještě cca 80Km a potom najdeme nějaký kemp k přenocování.

Najít kemp v Alpách není problém, ale s naší domluvou už je to horší, (sotva umíme česky..) Když jsem na místní vypustil Ich suche recepcióóóón, tak se mi všichni začali smát a řekli že už tam jsem. Kemp byl v údolí, proto byla
docela zima. Stan jsme postavili hned vedle záchodků ,aby to nebylo daleko a plánovali si, jak ráno vyrazíme navlečeni do alpské zimy.

DEN 2: STAYER- GG- CORTINA D´AMPEZZO (IT) 382KM

Ráno, s tím jsme ovšem nepočítali…oskar svítil, nebe vymetené. Honem do sebe hodit polívku -(Ňumi ňumi-naše oblíbená značka), párky, vysušit stan a plni očekávání tradá na GG! Jeli jsme přes Schladming,  kde jsme potkali bouračku motorkáře, vs nějaké auto. GSko bylo rozbité, motorkář byl v pořádku, vzhledem k tomu, že už tam bylo dost lidí, jsme kolonu objeli a vydali jsme se směr Warfen.
Warfen je docela zajímavý hrad. Asi po hodině přemlouvání jsem Dominika přesvědčil, že se musíme jít nahoru se podívat. Došli jsme k bráně, dle očekávání se muselo platit, otočili jsme se a šli zpět. Stálo to zato :-D. Také jsme se zajeli podívat k bráně Nejvetší ledové jeskyně světa, která je hned vedle v kopci. Tak jsme zase usoudili že bychom museli jít dlouho pěšky, proto jsme to vzdali.

Na GG jsme vjížděli pozdě odpoledne, při náznaku prvního kopce X9 začala protestovat, Dominik se vydal napřed svým tempem, zatím co já sem se plahočil nahoru občas i 60… Těsně před vrcholem jsme usoudili, že je něco špatně z X9, proto následoval telefonát do ČR, kde byl přítel na telefonu . Bylo nám prozrazeno, na co kouknout, jestli je něco špatně. Po dvou hodinách laborováni ,zkoušení a ladění jsme usoudili ,že je to prostě normální. Bohužel jsem měl moc těžké valečky a motor se nechtěl roztáčet do správných otáček.

Docela jsme byli překvapení, že tam není moc lidí, všichni říkali, že tam je milion lidí a hrozný provoz, nebylo však tomu tak. Po chvíli kochání jsme jeli směr Itálie. Samozřejmě hlupáci jsme nekoukali do prospektu a neinformovali se, a to nejdůležitější jsme projeli, což je samotný ledovec. Proto nám to přišlo dost nudné, a nechápali jsme, proč tam všichni jezdí, tak jsme si řekli, za ty prachy už nikdy.
Dominik měl zablokovaný krk takže jme koukali po hotelu. Po 10ti minutovém čekáni na recepci, jsme šli radši do kempu naproti.

DEN 3: CORTINA D´AMPEZZO- MERANO  150KM

Vysušit stan a hurá na cestu, dnešek měl být tím nejlepším. Hned za městem jsme začali stoupat na Passo di Giau. Po dlouhém stoupání a upocené X9, nás uchvátil výhled na Alpy a okolí. Po chvíli kochání začala cesta dolů, to

jsem se svezl i já, z kopce X9 jela hezky. Zezadu se na mě neustále tlačil v-storm, od kterého se neustále ozývali
škrtajíci stupačky a sem tam také kufry… V jeden moment mě stojan málem vyhnal ze silnice proto jsem zvolnil. Nicméně tohle tempo X9 nevydržela a po 2/3
cesty dolů přestala brzdit… Naštěstí jsem uvařil zadní brzdu, takže to šlo zastavit samotnou přední brzdou. Blbé dualní brzdy, po chvíli chladnutí brzda začala brzdit a proto jsem se vydali směr Passo Pordoi.

Nahoře jsme asi dvě hodiny seděli hned vedle obřího památníku z první světové války a kochali se tou nádherou kolem. Vzpomínali jsme na zimu, protože jsme tu nevědomky byly i v zimě lyžovat a  o tom ,že tudy pojedeme v létě na motorce ,jsme tenkrát neměli ani tušení, krajina byla k nepoznání. Cesta dolů byla opět v rychlém tempu, italové zde udělali krásný nový asfalt.

Dělalo nám docela problém najít kemp. Po dlouhém hledáni jsme uspěli, a zrovna včas, protože se řítila obrovská“ Alpská průtrž mračen.“ Tu jsme přečkali ve stanu u teplého čaje a polívky(ňumi-ňumi)

DEN 3: MERANO- VAZ/ OBERVAZ (CH) 390KM

Ráno bylo vlhké a jediný,  kdo to odnesl byl foťák, který po vlhké noci stávkoval. Po chvíli vysoušení a a rozebírání jsem ho vzkřísil . V domnění že nás nečeká nic lepšího ,jsme se vydali směr Stelvio.
Stelvio bylo úplně něco jiného než GG a jiné vrcholy.Rychlé zatáčky zde vystřídalo prudké stoupání a prudké zatáčky, to společně s vysokou nadmořskou výškou zbůsobylo, že X9 zase nasadila šnečí tempo a proto jsem se cestou nahoru hodně kochal. I přes výfuk jsem slyšel jak v ní „vaří“ olej… Nahoře proběhlo povinně focení u cedule Stelvio a koulovačka. Poté směr Bormio a Passo Gavia.  V Bormiu jsme se rozdělili, Dominik jel do Livinga tankovat, zatím co já jsem se plahočil na Gavio. Opět úplně něco jiného. Cesta vede lesem a nahoře se otevře skalnatá planina.

Na Dominika jsem čekal docela dlouho, proto jsem to tam prozkoumal, koupil nálepky a pokecal s čechama.Ty mě obdivovali za to, že jedu na skútru takovou dálku a div se mi neklaněli .Cesta dolů byla úchvatná, samá zatáčka, úzká cesta a vůbec žádné auto. Ale naprosto nejlepší byl sjezd do údolí cca 20Km za Gaviem. Široká silnice, žádný provoz a nepopsatelně krásné silnice. Do toho jsem viděl na dohled  Yamahau T-max 530, to víte že nám to nedalo a chtěli jsme ho dohnat a hlavně předjet … V momentě, kdy jsem ho měl co by kamenem dohodil, mi opět vypověděla službu brzda. Zrovna před zatáčkou, naštěstí nic nejelo, protože jsem byl nucen zatáčku projet hodně zeširoka. Zklamaný  jsem smekl, zpomalil a vyslal vpřed Dominika aby ho pokořil. T-Max byl pokořen, ale mě levá páčka (Levý přední kotouč, a zadní) odmítala cokoliv dělat. Buď nebrzdila, nebo brzdila pořád. Šroubovákem jsem roztáhl brzdič a měl jsem zakázáno brzdit levou páčkou

Následoval výstup na Bernina Pass, tohle byl jediný  pass, kdy jsem opravdu plakal, že nemám o 100 koní víc, protože to byla absolutní motorkářská fantazie. Žádný provoz, nový asfalt, široká silnice. Jako by někdo závodní trať vysekal do hory! Nahoře jsme poklábosili se slovákama na TRiumphu. Dominik se mi pochlubil ošoupanýma kuframa

na V-Stromu a já jsem jenom uronil slzu, že jsem si to nemohl užít. Také jsme byli překvapeni, že se vytratili motorkáři stejně jako BMW GS, kterých bylo všude jak po žních (asi už to tam je moc daleko).Další na řadě byl Albula pass. To byl další nádherný zážitek. Motorkářský sen, vystřídala úchvatná Novozélandská krajina, která jako když vypadne v filmu pán prstenu. Opět nulový provoz, což umocnilo zážitek z té opuštěné a panenské krajiny.

Další na řadě byl bankomat, abychom rozměnili franky a mohly zaplatit kemp. Nicméně kemp jsme našli a recepce byla zavřená ,což byla otevřená brána pro nás.

DEN 4: VAZ/ OBERVAZ- MATRIGNY 308KM

Ráno jsme sbalili stan a šli najít recepci, ta už byla otevřená, ale usoudili jsme že o nás neví a vědět nemusí, proto jsme v tichosti opustili bojiště a neplatili. Já sem to pojal, jako že odjedu v tichosti, zatím co dom nechal na štěrku velkou rýhu a v oblaku prachu zmizel v dáli…
Cesta nás vedla na Oberalp pass, motorkářů tu moc nebylo, ty se ale vystřídali s aut,y kterých tu bylo povícero. Při klesáni do Andermatu jsme byli opět unešení údolím, které tu známe jen pod vrstvou sněhu z předchozích zim.
Furkapass byl zajímavý tím, že to nebyla klasická cesta plná serpentin, ale tím že to byla dlouhá cesta, která pozvolna stoupala do výšky. Na druhé straně passu jsme zastavili u ledovce, abychom se na něj přes plot podívali. Za vstup chtěli hroznou ránu.

Další cesta vedla údolím kolem známých lyžařských středisek. Měl jsem ale ještě jednu perličku, která nás čekala. Byla to přehrada, která byla součásti obrovské elektrárny. Cesta byla jednosměrná, proto nás čekala cesta zpět. Jelikož se začalo zatahovat, tak jsme kopli do vrtule, abychom tam byli co nejdřív, asi 16KM pře přehradou začalo poprchávat, zachránil nás tunel co vedl k hrázi. Ten měl odbočku, ve které jsme se schovali před tím ceďákem venku.

Když  přestalo pršet a vylezli jsme ven, tak nás zarazila výška hráze, byli jsme proti ní mrňaví. Opět jsem Dominika hodinu přesvědčoval o tom, abychom šli nahoru. Když jsem ho přesvědčil a vydali jsme se nahoru, tak jsme za rohem narazili na lanovku, která nás vyvezla až nahoru. Byla to poslední jízda, proto dolů jsme museli po svých.
Dolů byla cesta mokrá, takže jsme pianko sjeli do údolí, kde jsme hledali kemp.

DEN 5: MARTIGNY- INTERKIRCHEN 175KM

Ráno jsme se připojili na WI-FI a s hrůzou jsme pozorovali, co se k nám žene. Plán měl bát takový, že přejedeme  do Francie a přes Chamonix pojedeme do Ženevy. Od toho jsme ustoupili a vydali se na útěk před počasím. Už při balení začínalo poprchávat, takže jsme navlekli nepromoky z Lídlu a vydali se na ústup. Já si ho hned roztrhl, takže jsem měl vevnitř kaluž. Byl to nevzdálenější bod dovolené, takže odtud jsme se jen vraceli k domovu.
Kousek před cílem, kde nemělo zítra pršet jsme našli další z „free“ kempů a tam jsme ve chvilce, kdy nepršelo postavili stan.

DEN 6-7 0km

Ráno chcalo a chcalo. Proto jsme jen žrali a žrali. Odpoledne se nám vybily telefony ,tak jsme šli k zásuvkám do společenské místnosti, tam jsme hráli karty, člověče nezlob se a jiné společenské hry. Po dvou dnech deště nám začal protékat stan, takže jsme se vybavili kapesníky a pravidelně vysoušeli podlahu. Když jsem si otevíral jídlo, tak mi vypadl nůž z ruky a aby toho nebylo málo, tak mi propíchl karimatku. Naštěstí jsem měl lepení, takže jsem nespal ne zemi. Z nudy jsme hledali, kde nám uchází polštářky a pokoušeli se to ne úspěšně zalepit, takže ucházeli ještě víc.Ve chvilce kdy nepršelo jsem vypustil brzdovou kapalinu.To co z brzd vyteklo nemělo s brzdovou kapalinou nic
společného–bylo to blato!! Proto mu dvakrát nebrzdil!! V ten moment se mi do hlavy dostala myšlenka, že bych už potřeboval něco, co má větší obsah. Začal jsem přemýšlet co, a jedině mě napadala GP 800… Byl jsem neúspěšně přesvědčován o tom, abych si pořídil motorku a ne jiného skůtra.

DEN 9: INTERKIRCHEN- TŘEBOŇ 820KM

Konečně vysvitlo sluníčko, hned jsme začali sušit stan a vše co bylo vytopeno. Po dojezení posledních zásob jsme se opět vypařili z kempu bez placení.(upozorňuji  že snaha o zaplacení byla), vydali směr Lichnštejnsko a Garmisch. Lichnštejnsko byla povinnost projet, už jenom proto… Cesta z Feldkirch do Gariše byla další z těch nádherných

alpských cest, rychlé dlouhé zatáčky  a žádný provoz. V Garmiší jsme měli v plánu najít spaní, přenocovat a druhý
den dojed domů.

Nicméně bylo asi 20:00, domů to bylo „jen“ 420 KM a proto jsme usoudili, že to nemá cenu a vydali jsme se směr Třeboň. Po 300Km jsem musel zastavit a vzít si Ibalgin, protože jsem už necítil záda, zadek a kříž. Po
chvíli rozdýchávání jsem asi v 2:30 přijeli do kempu v Třeboni, kde jsme rozdělali stan vedle obytňáku starých.

DEN 10: TŘEBON- BRNO (TÁBOR) 220 (70)KM
Ráno jsme se rozloučili a já jsem se vydal pomalu k domovu.
Dovolená byla splněna, oba jsme byli spokojeni a plni zážitků z Alp.

DOHRA:

Vrátili jsme se v neděli a myšlenka o novém stroji byla silná, proto mě už úspěšně Dominik přesvědčil o tom ,že mám něco koupit. Domluvil mi stroj a ve středu jsem si jel
koupit Yamaha T-max 500 2001.
Na té jezdím do dnes! 🙂

Leave a Reply

You must be logged in to post a comment.

Anketa
Sponzoři a partneři
Hledáme nové sponzory pro podporu chodu našeho klubu a také firmy i živnostníky, kteří jsou ochotni nabídnout našim členům třeba zajímavé slevy nebo výhody výměnou za reklamu uveřejněnou na našem Facebooku, webovkách, případně na našich skůtrech, motorkách, čtyřkolkách a jezdcích ;-)
Počasí – Brno
Quick Chat
LOADING...